Ve středu 22. dubna 2026 vystoupí Štefan Balog z organizace ROMEA na půdě Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu. V rámci panelu projektu Together Against Antigypsyism Online, který tvoří součást programu Roma Week, představí výsledky mezinárodního monitoringu za Českou a Slovenskou republiku. Výzkum, realizovaný v ČR organizací ROMEA, poskytuje evropským orgánům empirická data o výskytu, struktuře a šíření online antigypsismu na hlavních digitálních platformách.
Sběr dat probíhal od září 2024 do září 2025. Metodologie nebyla založena na plošném vyhledávání klíčových slov. Sběr dat prováděli vyškolení Romové (v České republice konkrétně romská mládež) prostřednictvím svých reálných účtů, což umožnilo mapovat reálný obsah, jemuž jsou přirozeně vystaveni. V České republice bylo validováno 505 incidentů, na Slovensku 555.
Zjištění za Českou republiku identifikují jako primární platformu pro šíření tohoto obsahu Facebook, na který připadá 42 procent případů. Výzkum zde zaznamenal normalizaci genocidní rétoriky v sekcích komentářů. Specifikem je platforma TikTok, tvořící 19 procent případů, kde data ukazují na šíření parodií a vizuálních remixů, které vedou k řetězovému zesměšňování, cílících na romskou mládež.
Slovenská část výzkumu konstatuje, že sociální sítě fungují jako nástroj socioekonomické exkluze. Zaznamenána byla přímá diskriminace v přístupu k bydlení a trhu práce prostřednictvím online inzerce obsahující vylučující formulace. Data rovněž popisují diskriminaci romských žen ve zdravotnictví, která je doprovázena dehumanizujícími narativy a odkazy na pavilony v zoo. Dominantní platformou na Slovensku je obdobně jako v ČR Facebook s 250 z 555 analyzovaných případů.
Projekt rovněž popisuje konkrétní dopady na samotnou romskou mládež. Jak uvádí Štefan Balog: „V České republice jsme výzkum realizovali ve spolupráci s romskou mládeží, která monitorovala nenávistný obsah prostřednictvím svých reálných účtů na sociálních sítích Facebook, X, TikTok, Instagram a YouTube.“ Dlouhodobé vystavení nenávistnému obsahu vede k pocitům strachu, studu, vyčerpání, narušení identity i omezení účasti v online veřejném prostoru. „Online anticikanismus tak funguje jako forma psychologického násilí s reálnými následky,“ dodává Balog. Dalším faktorem jsou samotné algoritmy platforem, u nichž výzkum prokázal, že nejsou neutrální a mohou přispívat k normalizaci nenávisti.