ROMEA o.p.s. připravuje s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze na základě historického výzkumu a dobových svědectví virtuální realitu tzv. Cikánského tábora v Letech u Písku z období let 1942 - 1943. Virtuální realita bude určena díky propracovanému didaktickému konceptu pro žáky a studenty od 12 let, ale nahlédnout bude moci i veřejnost.
Kvalitnější a cenově dostupnější technologie a zvětšující se množství zajímavého obsahu vede ve školách k rostoucí popularitě virtuální reality. Při hodinách dějepisu si dnes už žáci mohou např. projít Cheopsovu pyramidu v Gíze, prohlédnout paleolitické malby ve francouzské jeskyni Lascaux, navštívit dům Anny Frankové, kde se s rodinou dva roky skrývala před nacisty, nebo nahlédnout do tajné místnosti Stasi v NDR a zažít na vlastní kůži výslech.
Vývoj virtuální reality tábora umožnil Global Innovation Fund ve Washingtonu. „Mám velkou radost, že Velvyslanectví USA v Praze mohlo tvorbu tohoto inovativního vzdělávacího projektu o romském táboře v Letech podpořit. Spojené státy se tak mohou připojit k aktivitám, které nám budou trvale připomínat toto místo a dějinnou událost důležitou pro Romy i pro nás ostatní,“ řekla krátce po udělení grantu loni na podzim Joann Lockard, radová pro tisk a kulturu Velvyslanectví USA v Praze.
„V České republice zatím podobná virtuální realita nebyla vytvořená a těší mě, že to privilegium budou mít právě Lety u Písku. Vzhledem k tomu jak se společnost k tomuto místu paměti v posledních dekádách chovala, si rozhodně zaslouží být nyní v něčem průkopnické,“ uvedla koordinátorka projektu Eva Zdařilová.
„Romský holokaust je v učebních osnovách téma stále marginální a díky celospolečenskému klimatu a vyhrocené populistické diskuzi ve veřejném prostoru i téma potenciálně konfliktní ve školních kolektivech. Mnozí učitelé tak mají zábrany se tématu věnovat, protože se obávají reakce svých žáků. Moderní technologie virtuální reality může pedagogům pomoct tyto zábrany překonat a tématu se plnohodnotně věnovat i s přesahem do současnosti,“ dodala Zdařilová.
Jak může být zážitek z virtuální reality intenzivní si vyzkoušela na vlastní kůži Věra Horváthová, která v rámci příprav projektu nahlédla na ČVUT do virtuální reality tábora v Osvětimi: „Viděla jsem nespočet dokumentů a filmů z války a z různých koncentračních táborů, ale s virtuální realitou se to nedá srovnat. Byl to okamžitý, intenzivní a velice osobní zážitek, který mě dostal doslova do kolen. Vzhledem k historii a většinovému pohledu na tábor ve společnosti si myslím, že je to jeden z nejjednodušších a dobře vybraných způsobů, jak lidem předat nejen informace, ale i duši tábora. Doufám, že projekt v lidech probudí zájem, změní pohled a ukáže pravdu.“
K odpovědnému a angažovanému občanství patří i schopnost etického chování a empatie. Virtuální realita je novou možností, jak empatii, kterou jinak technologie spíše ničí, v žácích pěstovat. Díky simulacím různých situací a intenzivnímu ponoření se do dobového prostředí je virtuální realita skvělý nástroj, jak děti zaujmout a vedle znalostí v nich prohloubit právě i empatii.
Virtuální realitu tábora v Letech u Písku vytváří ROMEA o.p.s. ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze za finanční podpory Velvyslanectví USA v Praze a odborné podpory Muzea romské kultury v Brně a Katedry archeologie ZČU v Plzni.